Vojtěška - technické parametry;)

Dva!

23. dubna 2013 v 21:59 | A.
Od rána se tady dojímám (jo, čím jsem starší, tím jsem měkčí), takže se můžete těšit na nechutně sentimentální výlev.
*tím bylo předběžnému varování učiněno za dost a jdu na věc;)


Za pár hodin to budou dva roky, co Vojta vystřelil na svět Je tudíž potřeba zaznamenat několik jeho zásadních životních postojů, hodnot, priorit, schopností, dovedností a závislostí, protože zhruba za třináct let (a pevně doufám, že ne dřív!) bude blahem bez sebe, až se dozví, co všechno byla jeho matka schopná vytroubit o něm do světa;)

Dvouletý Vojtěška váží zhruba 15 kilo, což ne zcela koresponduje s jeho stravovacími návyky - evidentně se jedná o příznivce výhradně monotematického jídelníčku, který ještě před dvěma týdny snědl denně minimálně šest Tvaroháčků (jen zaručeně poděbradských, o napodobeninu by ani okem nezavadil, natož aby ji pozřel), což doplňoval zhruba litrem mlíka (průběžně nejen během dne, ale třeba i třikrát za noc).

Když v Tvarohákové oblasti nastal nečekaný zvrat a chlapec je ze dne na den odmítl pozřít, zajásala jsem netušíc, že od teď hodlá být živ na suchým chlebu, rohlíku nebo maximálně housce (sem tam propašuju Lučinu, když se zadaří).
Litr mlíka ve dne v noci si (asi z nostalgie) ponechal, takže až já za začnu spát víc než tři hodiny v kuse, vyvěsím vlajku.
Nebo radši rovnou dvě.


Narozdíl od své sestry se rád válí.
Nejen v posteli, ale třeba i v mínus deseti uprostřed zasněženýho chodníku ve chvíli, kdy se rozhodne, že těch pět metrů, co za dvacet minut ušel, už byl dostatečnej sportovní výkon.

Nesnáší ovoce, zeleninu, sladkosti a vlastně cokoli, co není zrovna suchej chleba, kuskus, rejže nebo těstoviny (ovšem zásadně jen vrtulníky a špagety, kolínka jen s velkým sebezapřením v okamžiku největšího hladu)

Miluje Krtka, zvířátka a všechno chlupatý, knížky, kouzelníka Zababu, fixy, Lego a houbičky na nádobí.

Blaženosti dosahuje v bazéně, na pískovišti, na trampolíně a ve vlaku.

Jako správnej klučičí kluk žere bagry, jeřáby, traktory, multikáry, popeláře, hasiče, policajty, staví koleje a Lego a taky neustále něco opravuje.


Počítá do dvaceti, zná všechny sloky nejmíň dvaceti písniček (a jako jediný člen naší rodiny i intonuje! od Beskydebeskyde přes Co to tam šupoce po Okolo Hradce a básničky někdy recituje i ze spaní;)

Mluví v souvětích a neumí jen R a Ř.
Vedeme tudíž celý dny hlubokomyslné debaty na nejvyšší intelektuální úrovni, typu:

"A pjoč mi myješ juce?!"
"Protože si šahal do záchoda"
"A pjoč jsem sahal do záchoda?"
"No to já fakt nevím"
"A pjoč to nevíš?!

atd. atp. až do totálního zblbnutí (mého, samozřejmě)


Vzhledem k tomu, že bych ho nerada přebalovala ještě u zápisu do první třídy, doufám, že výhledově hodlá pochopit, že nočník mu zadek (ani ten zbytek) fakt nesežere a že i bez plíny se dá žít.

Řekla bych totiž, že rozumnej (a velkej) už je na to dost, nebo ne?;)




Rok a půl?!

23. října 2012 v 21:32 | A.
Jo!
Důvod k oslavě?
To každopádně!
Tak se na to se vyfiknem:


Nalevo je zcela jasně viditelná momentální obsese - Vojtěška s pastelkama snídá, svačí, večeří, koupe se i usíná.
O to víc ho potěšilo, když zjistil, že v tom není sám:


A jak to prožívá Kolouš?
Evidentně zcela nezaujatě, apoliticky a hlavně barevně!;)


Vozový park

9. října 2012 v 21:45 | A.
Původně (asi tak před měsícem, ehm;) jsem se dušovala, že konečně sepíšu seznam (to tu dlouho nebylo) všech jedenácti dopravních prostředků, který Vojtěška ovládá.
Jelikož jsem nejspíš upadla do předčasnýho zimního spánku spojenýho s totální neproduktivitou, tak už to dávno není aktuální...
Ještě v létě totiž chlapeček za nejlepší přenášelo považoval ...


...což bylo zřejmě spojeno s jeho nehynoucí láskou ke zvířeně jakéhokoli tvaru, barvy a pohlaví;)

Postupně se ovšem jeho preference zcela vykrystalizovaly a už víme, že baghhh, motoják, mutikája, kobojéja, kolo, loď, éjo, nánaňák, auto, bus (čti bagr, motorka, multikára, koloběžka, kolo, loď, éro, náklaďák, auto, autobus) a další jejich kamarádi, jejichž názvy si vzhledem k pokročilé hodině už nevybavím, jsou hadr oproti...


... Ano, ano... Ano!

Jojtíšek (to není překlep, ale autorský Vlakofilův pseudonym) totiž nejvíc na světě miluje Lak, mámo, pojede, ma-inka pojede, gagón pojede, veze pí-ek, veze kabibi, deje ma-inka - není - pič - spinká - hají, Jojtíšek pučí ma-inku, mámo koleje po-tavíme, most potavíme, deje gagón - není - p-inesu atd. až do roztrhání těla, případně mých mozkových závitů.

Aspoň mi nemusí bejt líto, že Kolouš před třemi lety dostal dřevěný koleje, se kterýma si za celou dobu hrála asi tak desetkrát v celkovém čase sedm minut.
Teď mám dny (a nebudu předstírat že je to jednou nebo dvakrát týdně;), kdy bych je s chutí vyhodila z okna.
Ale budu k sobě tvrdá a neudělám to!
(doufám;)

Mluvka

30. ledna 2012 v 6:20 | A.
Co logicky MUSÍ jako první vyslovit batole, který

  • se i v devíti měsících výhradně kojí
  • jakéhokoli pokrmu pozře bez ksichtů tak maximálně padesátinu doporučovaného množství a
  • i když má doma všechny lahvičky světa, neumí se napít jinak než z prsa
?!

Přece "ÁÁÁ-HAM"!


A co musí jako správnej kecka začít nosit?;)
 
 

Reklama
Reklama