Prosinec 2011

#99 Čtvrtá z pěti ZOO

30. prosince 2011 v 17:31 | A. |  101 věcí za 1001 dnů
Už víme, jak vypadá jediný slůně v Český republice, že i panda může bejt červená, hladový kozy se odháněj fakt dost ztuha a taky že do ZOO je možná vážně lepší chodit, když zrovna nemrzne.

*Ostrava*


Ale stálo to za to, to zas jo!;)

Přišel...

25. prosince 2011 v 10:11 | A. |  Tak jde čas...
... Ježíšek!


Nejen že přinesl dárky, ale viděl i veliké převeliké věci!
Na Štědrý den se u nás totiž někdo poprvé podepsal a někdo jinej si sedl!


Přejeme i vám pohodové svátky plné nejen pozitivních novinek, ale hlavně klidu a pohody!

#77 zajít si sama do kavárny

23. prosince 2011 v 6:27 | A. |  101 věcí za 1001 dnů
Už se nedalo jinak - další den domácího vězení s nemocňákama (a zuborosťákem, aby toho nebylo málo) bych už nemusela přežít tak úplně ve zdraví, což jsem zrovna před vánocema nehodlala riskovat.
Když jsem včera navečer v rámci sebezpytovací tříminutovky došla k názoru, že bych možná mohla otevřít okno a pořvávat nějaký echt sprostý slova na nicnetušící kolemjdoucí spoluobčany (což je jedinej způsob jak se odreagovat kromě řvaní po vlastních dětech) a zároveň mi začalo tikat levý oko, bylo jasno:

Káva s tebou

Nevím, jestli mi víc pomohlo to kafe, dort, nebo pouhá přítomnost v jedné místnosti s dalšími deseti osobami, z nichž ani jedna nejen že nebyla mladší patnácti let, ale dokonce si tam (aspoň teda předpokládám) nikdo nenasral do gatí!

Probudil se ve mě násilím umlčenej kavárenskej povaleč a rozhodla jsem se, že v rámci zachování duševního zdraví budu muset tohle podnikat častějc. Pupáč to teda ještě neví, ale určitě bude rád - lepší než kdybych chtěla začít chodit chlastat, ne?;)

Výzdoba bez hranic

22. prosince 2011 v 6:44 | A. |  Tak jde čas...
Kvalit Milušky, která (jsem o tom přesvědčená a nikdo mi to nevymluví!) dělá cukroví podle pravítka, rumový kuličky o průměru 0,6 cm a vanilkový rohlíčky nejen malinkatý jak pro trpaslíčky, ale navíc i jeden jako druhej, tak těch rozhodně nedosahujeme.
Když o tom tak přemýšlím, vlastně bych řekla, že nedosahujeme vůbec žádných pekařských kvalit.

Hlavní totiž je, všechno pořádně ozdobit.
Tak pravil Kolouš a protože já nemám názor, respektuju ten její;)


Modří už taky jistě vědí, že nalevo není nový druh vánočního cukroví. Je to totiž umělecké dílo nevýslovné hodnoty, které se ale bohužel nachází na nevhodném místě a vzhledem k této okolnosti je na můj vkus i poněkud nadměrečné;)
Kreativní puzení bylo zřejmě tak silné, že se na použitý materiál nedalo ohlížet.

"Co tam děláš?"
"Nic!" tvrdí Kolouš s pohledem upřímně upřeným přímo na lustr.
"Teda Joli, ty nevíš, že na zeď se nemaluje?"
"Nevím."
"?! Jako jak nevíš?"
"No pjotože mi to asi nikdo ještě neřekl, přece!"

Musím zapracovat na tom autoritativním přístupu, aby bylo poznat, kdo je tu šéf.
Dokud se budu místo výchovné promluvy do duše chodit dusit smíchy do koupelny, moc toho asi nesvedu;)

Tono Stano hadr

21. prosince 2011 v 9:30 | A. |  Tak jde čas...
Antibiotika jsou fakt svinstvo.
Nesmí se totiž ven. Týden!

V kombinaci s Koloušem bez teploty a téměř bez kašle je to supernáročná mise.
Strašně, ale fakt strašně se nudí.
Tak strašně, že už ani na televizi nechce koukat, což je činnnost, za kterou by jindy šla světa kraj...

Když ale mohla nouze naučit Dalibora housti, proč by choroba nenaučila Kolouše fotografovati?
Bere to zodpovědně a náruživě - během dvaceti minut je schopná udělat i stopadesát fotek (jak jinak než ultrakvalitních) a já blahořečím tomu, kdo vymyslel digitální foťáky, protože fotit na film, budeme za chvíli na mizině;)

A abyste viděli, že nekecám, máme tu první tematickou (a samostatnou) výstavu nejnovějších prací mladé nadějné umělkyně:


Téma asi netřeba blíže vysvětlovat.
Fotit portréty (nebo nedejbože akty) je už holt zřejmě totálně out;)

Za časů ušatých čepic

21. prosince 2011 v 9:00 | A. |  Má nechráněná dílna
I když je letos ta zima taková nijaká (teda zatím a osobně doufám, že ještě dlouho bude;), vypadá to, že bez čepice už zůstávám jen já - holky jsou totiž taky vybavený:


Jen ty miminčí velikosti jsou nějaký malý.
Nebo že by spíš hlavy našich dětiček byly krapet nestandartní?;)

Už klepou na dveře

19. prosince 2011 v 15:42 | A. |  Tak jde čas...
Proto jsme na ně dali věnec, abychom zmátli sousedy - třeba si budou myslet, že i vevnitř to vypadá podobně naškrobeně, cheche.
Vůbec to letos beru nějak z opačnýho konce - umejt záchod mě donutil až hajzlpapír se sobama a nebýt zlatýho prasátka a party pseudovánočních sov (když jsou zlatý, musej bejt vánoční a basta;), zůstanou i ty okna dál neprůhledný. Bylo mi to ale vůči těm samolepkám tak nějak blbý, tak jsem se vrhla i na ně.


V rámci hesla Koledy jsou přežitek (vzniklo tak trochu z nouze, protože ten soubor kastrátů, kterej nazpíval jediný dvě vánoční kompilace nacházející se na území našeho příbytku, dobrovolně fakt poslouchat nehodlám) si k tomu pouštíme Boba Dylana a je nám fajn - dejte si ho taky, zaručeně funguje;)

Ještě bych se nějak měla zbavit zlozvyku interně zvaného "donakupuju už jen maličkosti", protože ač poctivě každej večer trávím ve společnosti balicího papíru, stejně na mě vždycky někde nějakej ten nezbytnej dar vybafne.

No co, aspoň bude co rozbalovat, ne?;)

První Desítka!

16. prosince 2011 v 18:11 | A. |  Tak jde čas...
Ne.
Neplnili jsme Modrý život.
Ani jsme děti nenalejvali pivem.

Věnovali jsme se totiž mnohem bohulibější, kulturnější, zábavnější (a proč to nepřiznat, pro někoho i dojemnější;) činnosti:


Já sice brečím i u reklamy na Coca-colu (obzvlášť teda ta vánoční, to je extra vyvedenej doják pro někoho, kdo má neustálým kojením osmiměsíčního tlustíka hormonální hladinu rozbouřenou jako prase;), ale upřímně mě potěšilo, že tentokrát jsem nebyla jediná:


A to jsme po příchodu domů zjistili, že má přes 38 horečku - je to holt náš geroj!;)




Další

15. prosince 2011 v 8:54 | A. |  Má nechráněná dílna
a tentokrát musím zcela nesebekriticky konstatovat, že je prostě parádní;)


Nebejt pro toho, pro koho byla, tak ji nedám, strčím si ji pod polštář a budu se kochat;)

Najdete deset rozdílů?

13. prosince 2011 v 19:46 | A. |  Tak jde čas...
Nebo aspoň jeden?


A kdo je vlastně kdo??;)

Hlavonožci a plesnivá palačinka

12. prosince 2011 v 9:59 | A.
Babička dostala k svátku předplatný oblíbeného časopisu, jehož název Kolouš zcela věrně ztvárnil na vlastnoručně vyrobeném dárkovém poukazu:


Nebo že by takovej časák neexistoval?
A co že to teda bude celej rok číst?
Máte tip?;)

Pořádnou čepici...

2. prosince 2011 v 17:52 | A. |  Má nechráněná dílna
...na každou palici!

Jednomu je trochu menší (nebudeme jmenovat, aby to nevypadalo, že ho furt jen pomlouvám a ostrakizuju skrzevá proporce), druhýmu větší, ale hlavně že jim to ladí, ne?


Ještě že aspoň ty šály jsou velikostně tak v pohodě, že i já to trefím;)