Tatíček a Mamička

29. září 2009 v 13:16 | A. |  Tak jde čas...
Kdysi dávno, když byl Kolouš ještě v břuchu, jsme sedovali jakýsi dokument, jehož název si nepamatuju. Bylo to prostě něco jako "Sám si dělám vnoučky".
Čilí staříci vykládali, jak je bezva si na starý kolena pořídit miminko a že to jejich život obohatilo, nezměnilo a vylepšilo.

Jedním z účinkujících byl i Arnošt Goldflam, ročník 1946.
Zaníceně hovořil o tom, kterak dětičkám čte pohádky a o ostatní přízemní věci se stará Mamička.
Úchyl, řikali jsme si.
Je vidět, že pamatuje první republiku a libuje si v archaismech.


To jsme ovšem netušili, že se jedná o slovo zcela běžné a používané malými dětmi.
Teda spíš tím naším.
Kolouš skloňuje vlastní jména zásadně dle vzoru Babička, tudíž máme Dadýčka a došlo i na onu vysmívanou Mamičku.
Budiž, když chce bejt originální, říkali jsme si.

Ráno se Pupáč zavřel na záchodě. To neměl dělat. Nebohý sirotek si stoupl za dveře a procítěně skandoval:
"Tati! Tatííí! Tatííí!?"
Protože se nic neozývalo, zkusila to jinak:
"Tatíčkůůůů!"

Málem jsme se z ní po... oba.
Tatíček měl ovšem strategičtější pozici;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama