Hledačka pokladů

28. dubna 2009 v 9:49 | A. |  Tak jde čas...
Máme nové boty.
Celá rodina.

Kolouší jsou předčasným narozeninovým dárkem. Hnědorůžové s kočičkou.
Při prvním obouvání se sice tvářila, že sebou každou chvíli sekne a já sebou taky málem sekla, protože se mi nedařilo na ní milé botky narvat. Nedovedu si to vysvětlit, ale zřejmě silou vůle přinutila svou nohu k tomu, aby jí nabobtnala do dvojnásobného rozměru. Na mě si nepřijde a nekonec jsem zvítězila.
Tvářila se divně.
Nezbylo mi, než sehrát hereckou etudu na téma: "Z tak báječných bot asi omdlím" a byla ruka v rukávě. Za hodinku už všem pyšně ukazovala, jak má "krásné nové boty s kočičkou" a usmívala se u toho skoro stejně sladce, jako když do sebe narve půlku papriky.

My s Pupáčem máme novou zdravotní obuv, neb už nejsme nejmladší a naše hnáty to prostě potřebovaly. Na našich botách jsou ovšem nejpodstatnější krabice. Joluš se na ně vrhla, jako kdyby nikdy nic zajímavějšího neviděla a asi na deset minut (!) byl klid. Jezdila s krabicí po bytě, pořvávala to svoje heenheeen a když byla dostatečně znavena, jala se milou krabici plnit pokladama. Když ji to přestalo bavit, nestačila jsem se divit. Z krabice jsem vyndala krtka, balón s krtkem a knížku (hádejte o kom - začíná i konční to na "k";).
Jako zlatý hřeb, na samém dně (asi aby to krtky netlačilo do zadků) trůnily Pupáčovy smrdutý fusekle.
Prostě poklad, no!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama