Šikulína

23. února 2009 v 9:59 | A. |  Tak jde čas...
Nějak se nám rozpovídala. Opakuje slabiky a když má v ruce panenku, říká Nána. Taky "mam-mam". To nesouvisí s mámou, ale s jídlem. Mam-mam je unverzální, funguje i pro pití a kdykoli vidí kelímek s jogurtem, začne vysokým hláskem pištět "mammammam". Děda ji naučil říkat Bůů. V knížce najde krávu, ukáže na ní (no, někdy se trochu sekne a ukáže na prasátko,ale to se počítá;)) a řekne "Hůů". Umí i tátu, jen ve zkrácené verzi. Když telefonujeme, nadšeně vřeští "Tát, tát, tát." Taky když jdeme domů, to ho začne vyvolávat už na chodbě v baráku. Jenom na mě kašle...no, abych jí nekřivdila - včera se na mě podívala a řekla "Bůůů". Jestli bych se neměla urazit:)

Máme za sebou několik probrečených nocí. Daň za šestý zubák. Už vypadá jako králíček, oba přední tesáky jsou venku, tak snad zase bude chvíli klid. S novými zuby přišlo nové hobby. Jídlo. Jakékoli, kdykoli, kdekoli, hlavně když je od někoho z talíře. To zvládne i kousky, nad kterýma jinak děsně ofrňuje. Přece bysme jí takovou radost neodepřeli.

Že by?



Umí si stoupnut. Poprvé se postavila před týdnem. Na koberci o křeslo. Chvíli koukala, co se to děje, pak si kecla na zadek a děsně se tomu smála. A protože je to suverénka, při druhém pokusu se rozhodla, že se nepotřebuje držet. Nakonec ale pochopila, že tak rychle to asi nepůjde a teď pozvolna trénuje. Doma jí to kluže, tak se nenamáhá.

Máme za sebou první noc v odloučení. Jolanka bya v internátě u babičky a u dědy. Zvládli to všichni tři výborně. Já docela taky, i když jsem měla výčitky, že je ještě malinká a že jí odstrkuju. Nakonec jsem si odstrčená připadala akorát já - když jsme si ji přišli vyzvednout, k tátovi nechtěla vůbec a u mě brečela. Píšu si a jednu jí to vrátim!;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama